Úvod
Úvod

Naše společnost v mnoha oblastech žije na úkor svých dětí.  Destrukce životního prostředí pokračuje, což se projevuje v problémech jako jsou ozónová díra, skleníková efekt, jaderný odpad, vymíraní živočišných i rostlinných druhú, ubývání úrodné púdy, ryb v mořích nebo  zmenšování deštných pralesú. Je pravda, že příroda a lidstvo nejsou dnes ješte ohrožení jako celek, avšak jejich části ohroženy jsou. A právo budoucích generací strávit svúj život na ekologicky nedotčené a biologicky rozmanité planetě  je ohroženo více než kdy předtím v celé historii lidstva.
Také nebývale rychle rostoucí národní dluhy jsou fenoménem, který negativě ovlivuje vyhlídky budoucích generací. Tyto efekty dnešní politiky porušují základní princip mezigenerační spravedlnosti: zanechat budoucím generacím takové dědictví, které jim umožní vytvářet si svůj život podle vlastních přání, a které zajistí, že budou mít přístup alespoň ke stejnému potenciálu možností, jaký máme my dnes. V souladu s mezigenerační spravedlností, Komise Brundtlandové definuje "trvale udržitelný rozvoj" jako "takový rozvoj, který umožní naplňení současných potřeb,  aniž by tu bylo riziko, že budoucí generace nebudou moci stejně tak naplnit potřeby své". Hans Jonas, přední představitel futureetiky formuloval novou etiku zodpovědnosti již v roce 1979: "Chovej se tak, aby tvé kroky byly ve shodě se stálostí opravdového lidského života na Zemi". Motto SRzG spojuje tyto odlišné definice následovně: "Jednání dnešních lidí musí zanechat nastupujícím generacím tolik svobody, aby i ony byly schopné jednat.

Image
Předání medaile Theodor-Heuss k SRzG